Zámek Střela

       Zámek Střela je vlastně původem hrad, jehož základ je datován do první poloviny 13. století. Zbytky prastaré stavby jsou u zámku stále zachovány(dnes část zříceniny - nelze pořídit foto). Mnohokrát změnil majitele, ale asi nejvýznamněji se na stavbě a rozvoji podílel Lev z Rýzmberka, který r. 1514 přestavěl právě původní hrad na objekt, přibližně do dnešní podoby. V roce 1619-1620 byl vojskem císaře vypálen a zdevastován. O nápravu a konečnou podobu jak ji známe dnes se zasloužili jezuité(polovina 17. století), kteří se také postarali o tajemnou legendu zámku a skryli do něj své tajemství. To spočívá ve dvanácti stříbrných sochách apoštolů a třináctém bezejmenném vládci. Je v nich prý ukryta velká síla a poselství pro vyvolené. Tyto sochy jsou údajně skryty v hlubinách nenápadné studni na nádvoří. Říká se, že otvorem vede velmi dlouhá(cca 8km) krkolomná podzemní stezka. Tento nález potvrdili i strakoničtí hasiči, kteří před lety náhodně objevili šachtu a průchody na Podskalí( přímá oblast Otavy), které vedly právě k zámku Střela. Bohužel se jim nepodařilo s jejich technikou proniknout po celé délce podzemí. Traduje se, že jediným člověkem, který prolezl celý úsek byl jistý pan Bílý, který v této oblasti před mnoha lety působil. Nikdo nevěděl odkud přišel, byl prý němý, dosti duchaprostý a působil spíše jako zmatený podivín. Když prý jednou vylezl z podzemí na Střele, kreslil zvláštní obrazce a vydával neartikulované zvuky. Lidé ho ale nejspíše považovali za blázna a nevěnovali mu pozornost.

               Střela leží na vršku kousek od hlavní silnice, kudy téměř denně jezdím a dokonce některé obyvatele chaloupek pod zámkem osobně znám. Možná i proto jsem se rozhodla přijmout to zajímavé pozvání. Jeden redaktor strakonických novin mi oznámil, že současný majitel zámku podnikne průzkum nádvoří i studny a jestli tedy chci, mohu se zúčastnit. Mám tahle velmi stará místa ráda, přitahují mě svou zvláštní energií a pocity, které někdy vyplaví mysl na povrch...jsou nepopsatelné. Proto jsem nabídku přijala.
Byla jsem na místě dopoledne, mezi prvními zvědavci. Spíše se tu pohybovali lidé z místní vesničky a z jejich hovoru bylo zřejmé, že se těší, až uvidí nového majitele zámku osobně. Dle údajů je jím jakýsi lotyšský podnikatel se sídlem v Praze, který v Čechách skoupil již řadu objektů s historickou hodnotou a slíbil nepřímo místním obyvatelům, že zámek bude udržovat, jako celé jeho okolí.

Nechtěla jsem nějak lidem kolem brát iluze, a někdy je lepší mlčet..... Nakonec, moje intuice mě jako vždy nezklamala.....
Zanedlouho přijela kolona aut v čele s černým, nablýskaným mercedesem, a v závěsu kamion, kde byl naložen hydraulický stroj a jiné vrtné a průzkumné zařízení. Majitel majestátně vylezl ze zadní sedačky a se zářivým úsměvem se rozhlížel zvědavě kolem. Bylo vidět, že svoji zakoupenou nemovitost vidí naživo poprvé, a dosud byl spíše informovám z fotek a video-nahrávek. Ihned se kolem něj začala motat osobní asistentka, řidič a dalších pět lidí zřejmě z architektonickým a právním vzděláním, soudě desek se spoustou papírů, které neustále otevírali, prohlíželi je, porovnávali s terénem  a živě diskutovali. Seděla jsem s redaktorem na blízké, kamenné zídce a usmívala se čím dál víc. Kolega do mě strčil a zeptal se "To je tedy mazec...myslíš, že mu v tom kožichu není zima"? Podívala jsem se na Lotyše oděného i přes sluneční, podzimní počasí do zvláštního kabátu s kožešinami " No...třeba si v Lotyšsku myslí, že tu máme tuhle dobu mráz jak v Charkově na nádraží, tak ho zabalili, aby si nepřivezl místo 12 apoštolů........zastydlou prostatu". Redaktor se zasmál a vytáhl jednu ze svých kamer a připravoval se k natáčení. Bohužel netrvalo dlouho a přišel k nám jeden z majitelovo lidí a dost odměřeně prohlásil, že majitel v žádném případě nepovoluje natáčení, nebo focení zdejšího objektu..a už vůbec ne dnes, kdy se jedná o experimentální sestup do podzemí. Kolega byl velmi zklamaný, ale nezbylo mu nic jiného, než kameru schovat.
Celá akce a samotný sestup dvou, dobře vybavených průzkumníků, byl zdlouhavý a stále něčím komplikovaný. S podivem jsem žasla, jak selhávala super-moderní technika a jen ztěžka pokořila kamenný, kruhový objekt, který stavěli lidé před staletími za pomoci - pouze svých rukou....
Odjela jsem domů s tím, že se k večeru ještě zajedu podívat. Když jsem se vrátila, nějak zvlášť mě nepřekvapilo, že majitel s týmem je dávno pryč. Na nadvoří zůstalo pár techniků, kteří sklízeli své zařízení a několik místních lidí. Dozvěděla jsem se, že do nitra kamenné stavby nepronikl ani jeden z průzkumníků. Prý se dole nacházejí tři cesty.....jedna je zavalena tunami bahnitého jílu, druhá velmi tvrdým kamencem a ta třetí, hlavní(situovaná na východ) je lomená do tak zvláštních úhlů, že průnik by vyžadoval velmi, velmi mnoho času. Odborníci došli k závěru, že stavba je zcela zvláštní, mimořádně atypická, nikdy nesloužila jak zdroj vody(tedy niko-li studna) a pokud by někdo chtěl zavítat do samého středu a celé délky podzemních chodeb, musel by použít jedině velké množství dynamitu. Otázkou ale prý zůstává, jestli by po takové detonaci nezůstala celá lokalita je navždy zasypaným, bezcenným místem.

          Odjížděla jsem ze Střely a pod lesem u kamenného kříže se ještě ohlédla. Vysoký kopec zarostlý hustým porostem stromů a na něm stojící dnes už značně poničený a neudržovaný zámek....opět odolal a své tajemství dvanácti apoštolů udržel hluboko pohřbené ve svém nitru. Proč ho nechce vydat? Odpověď, která mě napadla..je velmi jednoduchá. Možná mají lidé tak zastřené vědomí hamižností a vlastními zájmy, že nevidí jednoduchost a prostotu odpovědí, které skryté, stříbrné sochy nabízejí . Tajemství artefaktů zanechané jezuity mají jistě úplně jiný charakter odpovědi, než materiální zisk pro člověka.....a myslím, že lidé nejsou ještě připraveni odkaz pochopit. Otázkou zůstává....jestli lidstvo bude mít ?ČAS?....dozrát do takové myšlenkové vyspělosti.....

Vchod do zadní části nádvoří

Přistavěná kaple jezuity

Vchod na nádvoří (foceno přes zamřížovaný otvor), dnes už pevně uzamčen

Původní kamenné ohrazení

Hluboká strž v zadní části zámku

Strom "splněných přáních", stojící v přesné  zemní eklipse k bráně zámku. Na kmeni je vrostlý jakoby obličej a dvě veliké oči

Prodloužené, kamenné ohrazení na severu lokality

Stavba pod zámkem, sloužící tehdy jako vězení

Jiný pohled

Detail

Kamenný kříž pod zámkem

Detail

Kamenný kříž sloužící jako mezník pozemků(odtud se stoupá strmě k zámku)

Podzámčí jehož součástí je velký rybník (dnes malebná, upravená vesnička)

Celkový pohled na Střelu (z hlavní silnice od Strakonic)