Pro Adélku

               Je tomu dva roky a malý kousek, kdy ke mně jedné noci dolétla tato písmenka...Adélko....

"Lidé ve velice dávných dobách, byli úplné a dokonalé bytosti....
 Ale začali být moc pyšní a namyšlení....
 Bohové je za to potrestali.....
 Rozdělili lidi na dvě poloviny....
 Muže a ženu....
 --------------------
 A od těch dob.....
 Se ty dvě poloviny pořád hledají.....
 Touží zase po dokonalosti......
 Ale jen ve velmi, velmi zvláštních případech.....
 .........Se najdou"........

               A s těmi písmenky přišlo i tohle zajímavé a pro mě neobyčejně krásné video....

A já si ta slova nějakým vnitřním pocitem spojila ...s tím papírovým...modrookým panáčkem a mávající panenkou na videu. Ti dva vlastně počáteční slova vyjadřují. Také hledají tu svou polovinu - tak, jako je to v našich životech....Také mají emoce a cítí potřebu blízkosti - tak, jak to pociťují všichni lidé.....Také jim malíř klade do cesty křížky, virtuální schody, nepřekonatelné překážky - stejně, jako to dělá lidem osud.....
 

Konec těch slov a konec videa vlastně také splývají.....nevypadá to na šťastnou pohádku. Ale možná je to jen povrchní pohled.  Možná, že to, co vnímáme  jen svými smysly, jako je pohled, blízkost a dotek, tedy reálné soužití s partnerem je jen dočasná radost...chvilkové štěstí, co poznáváme jen svým tělesnem. Se svou druhou polovinou je to jiné.... O té bytosti víš všechno...co ji trápí, po čem touží...znáš její vnitřní sny a dokážeš vycítit záchvěvy pocitů, stejně jako ona ty tvoje. Víš jaké má chyby a umíš je jakýmkoli způsobem omluvit...protože  ty je také máš, vždyť jste si tak podobní. Myslím, že je nejdůležitější tu svou polovinu najít..objevit...vnímat...ať je třeba miliony kilometrů vzdálena. Co když existuje smysl o kterém nevíme, ale pouze cítíme, že nás vede právě za tím, kdo v nás vyplní tu scházející část a staneme se dokonalým celkem....něco jako dvojčata, která splynou v jedinou bytost....Co když....? Dalo by se položit tolik otázek.....ale chybí odpovědi, co by náš reálný rozum uspokojily. Jen to uvnitř nás..to heboučké a nejvzácnější neklade otázek...a nepotřebuje odpovědí. Ví a vždy pozná....Ale jen ve velmi, velmi zvláštních případech....tu svou druhou polovinu..druhé JÁ.

Myslím, Adelain, že prapodstata ze které člověk vzešel...musela být šílená.....Nádherně šílená.

                                                                                          H.