Angel with broken wing

V pekle tomu říkají utrpení...

V nebi to zvou darem.....

Pro lidi je to jediné slovo......

_______________________________________

Žil kdysi anděl...co spával v hebkém mechu

a dopřával lidem vždy svého slechu....

Slyšel i věci o kterých lidé  jen šeptají

viděl i ty...co pláčí za noci potají.....

Lidská bytost byla dokonalá v jeho představách

a strach o ni ho zajal v andělských obavách....

Měl smutnou tvář a vlasy jak zlaté prstýnky

anděl se zlomeným křídlem...co zbyly mu vzpomínky.....

________________________________________

Vždy něco končí a něco začíná....
někdo se loučí a někdo jen vzpomíná
Něco se možná podařilo
a něco je stále vpředu....
Něco nás kdysi postrčilo
a něco dali jsme k ledu....

Něco končí a něco začíná...
z široké cesty stává se úzká pešina
Bez křídel létat nikam se nedá...
marně ho nebeský vítr do výše zvedá
Studená mlha stoupá z lesních úžlabin....
anděl usnul pod trsy rudých jeřabin

Slunce se schoulilo do temných mraků
na jeho tvář dopadly kapky z pod oblaků....
Zdál se mu sen, jak opět křídly mává
ale z jeho očí jen tiše poprchává....
Anděl nemá křídlo, jen hrst barevných střepů
jen z něj teď bytost...co zmizela světu...

Kolikrát přistihne jeho bdění brzké ráno?
Kolikrát bude v noci lůžko jen rozestláno....?
Kolik nocí nad hrnkem kávy anděli prosedíš?
Kolik lidských osudů za noci zvíš.....?

Všechny jsou vlastně stejný
a přesto každý jiný...
někdo má duši ze skla
a někdo z měkké hlíny....
Některé srdce se chová jak nemá
Něčí ústa jsou čím dál víc němá....
Všichni jsou divoké, vlčí děti
Zkoušené osudem od nepaměti...

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Ten anděl žije s vlastním stínem....
v údolí smrti..bez návratu
jak Augustka se svým Kolombínem
jakTigris co pláče bez Eufratu....

Až se příště minem...poznáme se
v tom dalším ze životů.....
Anděl ze sna a temná bytost
       ti nejmenší z pierotů.....