Mytogenetický proces není pouze složitý, ale je také zdráhavý. Je už moc starý! Vybavení pomáhá, ale mladší mysl by to určitě mohla dokázat bez pomoci. Děsím se toho pomyšlení. Mé lidské úvahy pravděpodobně vytvářejí účinnou bariéru mezi dvěma toky mytopoetické energie v mé mozkové kůře - formy z pravého mozku a reality z levého. Má životní síla neobohacuje premytágovou zónu dostatečně, aby v lesním víru došlo k interakci..
.....(Otec) věřil, že energetická aura obklopuje všechno živé - lidskou auru je vidět při určitém osvětlení jako slabou zář. V těchto starých lesích. prapůvodních lesích, vytváří spojená aura cosi mnohem silnějšího, jakési tvůrčí pole, které může reagovat s naším podvědomím. A právě v tomto podvědomí nosíme to, čemu se říká PREMYTÁGO - to znamená mýtické imago, idealizovanou představu mýtické bytosti. Ta se v přirozeném prostředí stává hmotnou, má maso, krev, šaty..i výzbroj.
Podoba idealizovaného mýtu, postava hrdiny, se mění spolu s kulturními změnami, osvojuje si identitu a techniku doby. Tito Mytága o sobě dávají vědět, když jedna kultura napadá druhou, a to na více než jednom místě! Vychází z archetypu, staré prvotní představy, nazývající se Urscumug, ze které jsou všechny pozdější podoby odvozeny.
On se pokoušel vyvolat Urscumuga z vlastního podvědomí. Neuspěl....Otce to zabilo...Jeho tělo nevydrželo energii z podvědomé části mozku.
(citace z knihy Les Mytág a poděkování R. Holdstockovi)
To, co napsal R. Holdstock ve svém románu Les Mytág r. 1984, publikoval S. Freud již v roce 1906 v VII. spisu Gradiva - představy a sny lidského nevědomí. Pochopitelně myšlenky prezentoval jinou formou, nikoli literární, ale na vědecké úrovni. Nabízí se tedy otázka....zda lze úplně a bez pochyb říci, že Holdstockův román je poprávu řazen výhradně do fantasy žánru? Jsou postavy z jeho knih (za jistých okolností) opravdu pouze smyšlené a zařadíme je reálnou úvahou ihned do dnes tolik oblíbeného slova - science fiction? Byl Holdstock opravdu jen nenapravitelný snílek a fantasta.
..a S. Freud šarlatán s lékařským diplomem, který pod vlivem svého nejoblíbenějšího stimulantu, jakým byl kokain, provedl takový výzkum lidské mysli, nad kterým dodnes s úctou žasne tisíce vědců?
Nechci se již zamýšlet nad úvahami R. Holdstocka v jeho vynikajím, literárním zpracování, nechci ani uvádět Freudovy citace a dávat do dalších vět jeho asociační a odborné výrazy. Nechci ani citovat jeho slova z díla "Já a ono", které má z Holdstockovým románem tolik...tolik společného. Není mým cílem použít termíny, jako.....kolektivní nevědomí, archaický a archetypální vzorec představ... nesoucí identické principy, tedy soubory představ s informacemi o duševních pochodech, které se zračí v ideové a obrazové formě mytologie, různých kultur.
Příspěvkem chci vlastně naznačit...jen velmi lehce....že každý člověk..bytost, která vlastní lidské, genetické predispozice, mozek a nejúžasnější, potencionálně naprosto bezkonkurenční fenomén, jakým je podvědomí....vlastní i svůj vnitřní les Mytág. Bohužel (či vlastně bohudík), jen velmi malé množství lidí, umí tento les probudit, najít odvahu pohlédnout do očí surovému počátku, a tím vlastně odsoudit sám sebe k věčnému neklidu a mnohdy bázně z neidentifikovatelného. Ono zabojovat na hranici plně vnímané reality a podvědomé skutečnosti druhého JÁ, není přirozené pro každého.....Proto člověk vlastní i pojistku, která ho raději na pokraj lesa Mytág nepustí. A to už vůbec nemluvím o středu tohoto živoucího pralesa, který poskytuje to nejprapodivnější Non Imago Dei, které není lidská mysl v běžném, reálném životě schopna vůbec zachytit (pochopit).
Ignorantia juris non excusat (Neznalost zákona neomlouvá)....ale v lidském reálném životě i promíjí.
Ignorantia juris humanum phrenos non excusat - at percutiit (Neznalost zákona lidské mysli neomlouvá - zabíjí).